Zákupy

Zákupy  (něm. Reichstadt; lat. Reichstadium) jsou město v okrese Česká Lípa, které bylo založeno ve 14. století. Vzniklo u tvrze, později stejnojmenného zámku u říčky Svitávky, která se jižně od města vlévá do Ploučnice. K 1. lednu 2007 zde žilo 2788 obyvatel.

Rozvoj zámku i městečka byl ovlivněn šlechtickými rody Vartenberků, Berků z Dubé, Novohradských, později pak císařskou rodinou Habsburků. Jejich zásluhou došlo k vybudování řady historicky cenných objektů, z nichž se zachovaly zámecký areál, morový sloup na náměstí a několik kostelů. Původně zemědělský charakter osídlení byl zčásti změněn v 19. století rodinou Leitenbergerů, kteří zde vybudovali velkou textilní manufakturu a založili první hasičský sbor v Rakousko-Uhersku. Po zániku manufaktury v Nových Zákupech zde sídlil cukrovar a pak střední lesnická škola. Život ve 20. století ovlivnily změny politických režimů (nacismus, komunismus), ve městečku se střídaly vojenské posádky (česká, německá, sovětská), řada stavebních památek byla jimi zničena.

Historické jádro města kolem náměstí i se státním zámkem Zákupy je od roku 2003 městskou památkovou zónou.

HISTORIE

Do třicetileté války

Poprvé jsou písemně Zákupy zmiňovány roku 1315 v souvislosti s rytířem Fridmanem ze Zákup (častěji se v letech 1309 až 1327 uváděl ze Smojna), příslušníkem českého vladyckého rodu Pancířů ze Smojna. Fridman ze Zákup je jmenován jako svědek u prodeje majetku Jindřicha z Lipé. Jméno Zákupy souvisí se zákupným, tedy dědičným právem. České jméno Zákupy se poprvé objevilo roku 1352 v seznamu far odvádějících papežský desátek. Od roku 1359 byly Zákupy považovány za městečko. V roce 1378 se poprvé objevuje vedle českého pojmenování Zákup německé jméno Richinstadt, pak Reichenstadt a nakonec do roku 1945 Reichstadt. Zhruba v období let 1369 – 1460 patřily pánům z Vartenberka, kteří nechali postavit koncem 14. století v Zákupech tvrz. Beneš z Vartenberka nechal postavit před rokem 1458 původní kostel. Někdy v letech 1460-1463 získali zdejší panství Berkové z Dubé, pocházející ze starého rodu Ronovců. Zdislav Berka v letech 1541-1552 postavil v renesančním slohu zámek, dosáhl povýšení Zákup na město a získání městského znaku, zahájil úplnou přestavbu kostela. V roce 1553 značná část obyvatelstva včetně Zdislava Berky zemřela na mor a panství se ujal příbuzný z rodu Berků, syn otcova bratrance Zbyněk Berka. Ten v Praze zastával úřad velkopřevora a byl často u královského dvora, přesto v Zákupech dokončil stavbu kostela a nechal zde zbudovat kryptu rodu Berků z Dubé, kde byl také pohřben. Po jeho smrti roku 1578 se zámeckým pánem stal mladší syn Václav Berka, který se ovšem zadlužil i díky podpoře králi. Zemřel roku 1608. Císař Rudolf II. v březnu 1586 potvrdil městský statut města a udělil mu pečeť. Po významném českém rodu Berků panství převzal 27. června 1612 spřízněný rod pánů Novohradských z Kolovrat a po roce 1632 vévoda Jindřich Sasko–Lauenburský.

Do roku 1835

Několikrát krutě postihla Zákupy, zejména zámek tažení vojsk za třicetileté války a později znovu mor. Šlechta v Zákupech začala stavět: roku 1680 byla hotova kaple sv. Anny na tzv. Morovém hřbitově, 1681 zahájena stavba kapucínského kláštera, 1683 přestavba zámku do barokního slohu, 1698 kaple sv. Josefa u Kamenického vrchu, 1708 sousoší Nejsvětější Trojice.  Později  postihly Zákupy války o rakouské dědictví, konkrétně nájezdy a plundrováními pruskými vojsky roku 1744 a 1757, byli zde ubytováni rakouští vojáci a několikrát se měnili majitelé panství. Obdobně tomu tak bylo i za napoleonských válek o 50 let později.

Zákupy Habsburků

Roku 1805 panství převzal arcivévoda Ferdinand Habsburský, o 10 let později jej převzal císař. Habsburkové zde zůstali zde až do roku 1918. Zajímavé je také období let 1818-1832, kdy zde bylo vytvořeno Zákupské vévodství císařským diplomem pro Napoleona II, přezdívaného Orlík, syna francouzského císaře Napoleona I. Ten se však do Zákup za svého krátkého života nikdy nepodíval. V roce 1848 byl zapsán jako majitel Zákupského panství Leopold II. Toskánský, zastupující Habsburky. V roce 1849 získal zámek Ferdinand V. Dobrotivý. V revolučním roce 1848 se vzdal trůnu a protože byla zrušena robota, zámek přestal být střediskem panství. Zákupští se marně a opakovaně snažili o získání úřadu nově vznikajících soudních a berních okresů. V tehdy nově vzniklém Českolipském kraji se stala sídlem okresního úřadu Česká Lípa a sídlo okresního soudního okresu bylo přiřčeno do Mimoně.

V letech 1850-1874 byl zámek letním sídlem excísaře Ferdinanda V. po jeho vynucené abdikaci. Žil v Praze a přes léto každoročně jezdíval na své zámky v Zákupech a Ploskovicích. V Zákupech jezdíval do přírody, na zámku si nechával hrát a přijímal zde mnoho význačných návštěv. Roku 1874 byl v Zákupech naposledy již starý a nemocný a roku 1875 v Praze zemřel sešlostí věkem. Zámek pak zdědil jeho nástupce a synovec, císař František Josef I., který sem jezdil jen zřídka.

Ferdinand V. se významně o zámek i městečko zasloužil. Hlavně tím, že mnoha lidem zadával práci pro zámek a jeho zahrady, přispíval chudým dětem na ošacení, podporoval stavbu silnic, nechal postavit klášter boromejek s opatrovnou malých dětí, budovu děkanství, přispěl na novou radnici. V době zastavení provozu továrny Leitenberga v Nových Zákupech s 650 pracovníky byla jeho pomoc velmi cenná.

V roce 1876 se i zde konala jedna z řady schůzek evropských panovníků kvůli případnému dělení Evropy, byl tu jednak domácí pán, rakouský císař František Josef I. a ruský car Alexandr II. Nikolajevič, oba doprovázeni velvyslanci obou zemí i početným doprovodem.  8. července 1876 pak ministři zahraničí obou zemí podepsali tzv. Dohodu ze Zákup.

V relativní tichosti se odehrála 1. července 1900 v kapli na zámku svatba následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este s hraběnkou Žofií Chotkovou, později zastřelených v Sarajevu. Kvůli nerovnému sňatku byla z vídeňského dvora přítomna jen matka a sestry, ovšem bylo zde veliké zastoupení hostů z českých kruhů i města samotného. Svatebčany oddával zákupský děkan Vilém Hikish a ke svatbě do města přijeli vlakem.

První republika a protektorát

V období 1. republiky se naplno projevila v několikerých volbách naprostá převaha obyvatelstva německé národnosti, které po odsunu české menšiny přivítalo příchod nacistů. Ve volbách 19. května 1935 do parlamentu a senátu ČSR zdejší Henleinova strana SdP získala přes 73 % hlasů oprávněných voličů. V obecních volbách o tři roky později již 90 %. Téhož roku, přesněji 9. října 1938[7] byly Zákupy obsazeny po předchozí Mnichovské dohodě německým vojskem. A 4. prosince 1938 v dalších volbách hlasovalo pro NSDAP plných 100 % voličů.

V období let 1938 až 1945 byly Zákupy (tehdy Reichstadt) součástí okresu (landrat) Česká Lípa spolu s ním ve vládním kraji Ústí nad Labem. Tento kraj byl jedním ze tří krajů říšské župy Sudety.

České Zákupy

Už 7. května 1945 německá armáda opustila město, o dva dny později dorazily jednotky polské, po nich i ukrajinské armády. Po osvobození byly Zákupy dosídleny Čechy, německé rodiny byly v několika etapách vysídleny. Odsun byl doprovázen nehumánním postupem vůči mnoha německým rodinám (rabování, pracovní tábory) a byl ukončen na jaře 1946. Vznikla zde česká posádka, pro niž se v roce 1953 postavily první domy sídliště, kláštery byly zrušeny, v letech 1968 – 1991 byla v Nových Zákupech a okolí sovětská okupační posádka několika tisícovek vojáků a rodinných příslušníků.

V roce 1960 byly k Zakupům připojeny Lasvice, roku 1964 Božíkov, roku 1971 Brenná, roku 1980 Kamenice a Bohatice, roku 1981 Velenice. V roce 1990 se Velenice a Bohatice opět oddělily. V roce 1992 se do Nových Zákup, opuštěných domů po sovětské posádce, přistěhovala řada rodin včetně Volyňských Čechů.

PAMĚTIHODNOSTI

  • Státní zámek Zákupy z 16. století na místě tvrze z 14. stol. U zámku je velký zámecký park.
  • Sousoší Nejsvětější Trojice na náměstí Svobody zbudované z pískovce roku 1708 na pokyn velkovévodkyně Anny Marie Františky z Toskány, roku 2007 zrenovován s vydatnou finanční pomocí z Německa.
  • Budova radnice z roku 1867 v novogotickém slohu s cimbuřími a okny tudorovské gotiky na náměstí Svobody, stále slouží svému účelu. Byla postavena na místě původní budovy se základním kamenem z roku 1417. V horní části průčelí jsou sluneční hodiny, jsou zachovány (a upraveny) i sklepní prostory.
  • Kostel sv. Fabiána a ŠebestiánaKostel svatého Fabiána a Šebestiána vybudovali v letech 1550 – 1562 Berkové z Dubé. Nyní je ve správě místní římskokatolické farnosti (Českolipský vikariát).
  • Kaplička sv. Anny z roku 1680 u někdejšího morového pohřebiště na břehu Svitávky.
  • Kaple sv. Josefa z roku 1698 pod Kamenickým vrchem, prázdná, v zašlém stavu
  • Klášter milosrdných sester sv. Karla Boromejského z roku 1865 na náměstí Svobody, byla zde i dívčí škola, později měšťanka, klášter byl zrušen roku 1951, nyní je v přízemí pošta.
  • Kapucínský klášter z roku 1679-1685, jehož součástí je kostel sv. Františka Serafinského, postaven vévodou Juliusem Františkem Sasko – Lauenburským jako dík za záchranu v turecké válce. Byl zrušen roku 1950 a po desítkách let v užívání našimi a ruskými vojáky je v dezolátním stavu. Přístupová cesta byla lemována mnoha sochařskými díly z 18. století, dnes již velice poničenými.

Oficiální stránky: www.zakupy.cz

Text převzat z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1kupy