Máchův kraj

oficiální stránky turistické destinace

Cyklovýlet přes Rozprechtice do Nedamova

Krátký cyklovýlet přes Nedamov zahájíme na náměstí v Dubé. Čeká nás pouhých 9 km, ale také jedno výrazné stoupání, díky kterému se budeme moci pokochat nejedním pěkným výhledem.

Výlet je možné absolvovat i pěšky, či s dětským kočárkem, kvůli výškovým rozdílům není vhodný pro vozíčkáře. Z Masarykova náměstí se vydáme ulicí Jana Roháče. Ulice se původně jmenovala Údolní, ale byla slavnostně přejmenována při premiéře prvního barevného filmu Jan Roháč, která proběhla v březnu 1947 v dubské Slávii. Ovšem Jan Roháč pocházel ze Staré Dubé u Benešova, s městem Dubá neměl společného vůbec nic. Na křižovatce se dáme rovně směrem na Mšeno. Vpravo si všimneme několika skalních sklípků, které náleží do památkově chráněného souboru. Pokračujeme kolem truhlárny, kde již před II. světovou válkou firma rodiny Taschkeových vyráběla nábytek. Z návrší je pěkný rozhled směrem ke Starému Berštejnu i zpět k Dubé. Serpentinou v lese sjedeme do údolí k Rozprechticím. Cestou si všímáme odlámaných stěn bývalých lomů na pískovec. Vlevo pak se ve vegetaci skrývá malý skalní výklenek s obrázkem ruskými ikonami inspirované madony. Mineme odbočku k soše sv. Prokopa a poté bývalý Šibeniční či také Švihovský mlýn. Naproti odbočce k Vrabcovu si můžeme přečíst zajímavosti o Přírodní rezervaci Mokřady horní Liběchovky, která se táhne po levé straně silnice. Vlevo také vidíme průčelí nešťastného Rozprechtického statku a pod ním mohutné terénní úpravy majitele přilehlého pozemku. Na křižovatce se dáme doleva a stoupáme podél areálu statku nad Rozprechtický rybník. Silnice dále vede podél mokřinatého údolí rezervace, přes které vede pěšina na Panskou Ves. Tudy také vedla zkratka na Křenov, před časem v horní části přehrazená pastvinou. My ale pokračujeme po silnici. Vedle z evropských fondů vybudované lesní cesty si všimneme působivé malé zatopené části údolí. Dojedeme ke křižovatce, kde vpravo stával starobylý roubený Křenovský mlýn, který podlehl ohni v roce 1996. Odbočíme doleva a stoupáme podél skalní stěny nahoru, čeká nás stoupání v délce více než kilometr. Křenov i Panská Ves leží v katastrálním území Nedamov, ale samotná ves Nedamov se rozkládá na několika od sebe vzdálených lokalitách o něco dále. Projedeme osadou Křenov až na návrší u Nedamovského vodojemu z roku 1913. Odtud je krásný výhled až na Sedlo a při dobré viditelnosti i na Milešovku. Z výhledového místa pokračujeme na křižovatku, kde doleva vede úzká silnička na Panskou Ves, my se dáme doprava. O něco dále mineme odbočku ke Kamennému vrchu, přírodní památce, která ohromí bizarně tvarovaným pískovcovým hřebenem. Na dalším rozcestí, kde doprava vede cesta do osady Beškov, rovně na Velký Beškovský vrch a doleva, kam zamíříme, vede cesta do Nedamova – tedy jeho části, které se dříve říkalo Hackelberg. Cesta je značená modrou turistickou značkou. Krátce nato mineme odbočku doprava, lesní technikou poničená cesta by nás lesem dovedla na Ždíreckou silnici. My ale pokračujeme rovně půvabnou polní cestou, lemovanou stromy. Z cesty se nám otvírá výhled na Starý Berštejn, Šedinu a Plešivec. Podél cesty jsou rozhozené roubené domy, u jednoho z nich můžeme obdivovat mohutnou lípu. Z další části cesty se pokocháme výhledem na Malý Beškovský vrch s lemem skal. Od posledního domu této části Nedamova sjíždíme prudkou serpentinou do údolí, cesta je po pravé straně lemována skalní stěnou. Vyjedeme na ždíreckou silnici, na které se dáme doleva. Ve skalním bloku po levé straně si můžeme všimnout skalních sklípků. Vpravo nahoře nad silnicí za stromy se skrývá dům, náležející k Plešivci. Kdysi se této samotě říkalo Seidelberg. Před časem amatérský archeolog vyslovil domněnku, že zde ležel dvorec Lov, který roku 1402 zdědil Jindřich Hlaváč z rodu Berků z Dubé. Žádný faktický doklad tuto domněnku ale nepotvrzuje. Ze ždírecké silnice doprava odbočuje úzká silnička na Plešivec, ovšem dva domy po její levé straně náleží k Nedamovu. U odbočky je také posezení a tabule Dubského Švýcarska s údaji o Nedamovu. Ze ždírecké silnice doleva vede odbočka směrem na Panskou Ves, ale domy, ležící podél ní v údolí jsou součástí Nedamova. Kdysi se této části říkalo Hackelgraben. Některé z těchto domů jsou velmi pěknými ukázkami lidové architektury. Neodbočíme do Hackelgrabenu, ale pokračujeme po ždírecké silnici. Zleva ji lemují rozeklané skály, napravo se táhne mokřinaté údolí, které je součástí Přírodní rezervace Mokřady horní Liběchovky. Dojedeme k vodárně, za kterou pak vidíme památník konce II. světové války a ním pak se skrývají zbytky Ženského mlýna. Přes silnici stojí dva domy, které také náležejí k Nedamovu. Odbočuje tu doleva žlutě značená pěšina, vedoucí na Panskou Ves. Pokračujeme po silnici podél mokřin rezervace, mineme bunkr, skrytý v zeleni. Další pak stojí u odbočky, která stoupá od silnice doprava nahoru k dalšímu z domů Nedamova. Na druhé straně silnice si na informační tabuli naučné stezky můžeme přečíst zajímavosti o mokřadech. Silnice nás dovede k nedamovskému Černému rybníku, který slouží jako koupaliště a zároveň je rájem rybářů. Roubená stavba nalevo je bývalý mlýn, rovněž s přízviskem Černý. Krásnou lipovou alejí se vracíme k Dubé, mineme bývalou mlékárnu a po modré turistické značce kolem nově upraveného lesoparku dojedeme k Máchadlu se sochou sv. Floriána. Kolem souboru skalních sklípků se vrátíme do centra Dubé.

Mapa trasy

Dubá