Máchův kraj

Doksy jsou nejznámějším a nejvyhledávanějším rekreačním střediskem severních Čech, vznikly v druhé polovině 13. století. Velký význam pro rozvoj města měl císař Karel IV., který dal Doksům významná městská privilegia a v roce 1367 nechal založit Velký rybník – dnešní Máchovo jezero. Velký rozmach zažily Doksy po roce 1928, kdy byla na břehu Máchova jezera zřízena pláž, o tři desetiletí později získaly Doksy statut rekreačního a lázeňského města. Dominantou města je náměstí s mariánským sousoším ze 17. století, kostelem sv. Bartoloměje, kde je umístěna kopie sošky Panny Marie Montserratské, tzv. Černé Madonny. Z dalších památek stojí za zmínku renesanční zámek (toho času nepřístupný), Hospitálek – původní chudobinec a sirotčinec, dnes muzeum Karla Hynka Máchy. Malí návštěvníci jistě uvítají Muzeum Čtyřlístku a naučnou stezku.

Obec leží západně od vrchu Bezděz a jižně od Doks. Už za nejstarší doby patřila zemědělská obec ke královskému korunnímu panství Bezděz. V dnešní době má obec především rekreační charakter, ale nacházejí se zde i zachovalá roubená stavení.

Obec leží asi 8 km jižně od Doks mezi obcemi Okna a Blatce. První zmínka o Ždírci pochází z roku 1052. Z historických památek stojí za zmínku kostel sv. Jakuba, budova bývalé fary a 4 stavení lidové architektury.

Rekreační ves Blatce se nachází v Konrádovském dole. Obec z počátku 15. století patřila k Housce, původně se Blatce podle zdejší půdy nazývaly Bláto, později zdrobnělinou Blatce. K obci Blatce patří i Blatečky, které mají společnou historii. V Blatečkách najdeme několik dobře zachovalých stavení, například domy čp. 12 a 13. Blatečky jsou také východištěm do sousedních údolí s horolezeckými pískovcovými terény - Pohádkový důl, Kraví rokle či Itálie. Západně nad silnicí se nachází skupina skal zvaná Sněhurka a sedm trpaslíků.

Hrad Houska je středoevropským unikátem díky své původní gotické hradní kapli. Hrad byl nejspíše postaven pány z Dubé, kolem roku 1590 byl přestavěn na renesanční zámek se čtyřúhelníkovým půdorysem s uzavřeným středním nádvořím. Na střeše se nachází rozhlednová vížka. Uvnitř hradní kaple lze spatřit nástěnné malby ze 14. a 16. století a rytířský salónek. Podle legendy stojí hradní kaple přímo nad bránou do pekla.

Kokořínský důl v délce 14 km je jedním z nejkrásnějších údolí v České republice, ústí do něj množství roklí s různorodými pískovcovými útvary. Kokořínský důl je tvořen zejména pískovcovými bloky a věžemi, které místy získávají charakter skalního města. Najdeme zde hluboké rokle, skalní jeskyně a převisy, romantické tůně s porosty leknínů, i malebné roubené stavby. K nejkrásnějším místům patří osady Vojtěchov a Hlučov s lidovou architekturou a zbytky částečně do skály vytesaného mlýna, trampská osada Harakoko, oblíbené koupaliště Harasovské jezero, mlýn Mlčeň a další. Raritami jsou Vojtěchovská, Hlučovská a Podhradská tůň s bohatou vodní květenou a hnízdišti ptactva.

Hrad Kokořín leží na ostrohu pískovcové skály nad Kokořínským dolem. Hrad vznikl počátkem 14. století patrně díky pražskému purkrabí – Hynku Berkovi z Dubé. Po husitských válkách střídal majitele a začal pustnout. Na konci 19. století jej koupil pražský podnikatel Václav Špaček a jeho syn Jan ho nechal před I. světovou válkou novogoticky zrekonstruovat. Tvarem hradby připomíná loď, jejíž stožár tvoří kulatá věž, která je 38 m vysoká. Další dominantou hradu je palác, který byl během rekonstrukce zvýšen o jedno patro, zastřešen a sloužil jako obytná část. Jeho stěny jsou pokryty malbami s rytířskými motivy od J. Fischera. Ve svahu pod hradem jsou tzv. Nedamy, částečně umělé jeskyně vyhloubené v pískovcích, které za třicetileté války využívali obyvatelé okolních obcí jako úkryt.

Příloha

• Z Doks na Kokořín - mapa výletu (2.37 MB, Cyklo Z Doks na Kokořín 3 náhled 150528 - ok.pdf)